V sobotu se oddíl rozhodl vyjet na Vysočinu do Žďárských vrchů. Účast byla velká ve složení Zuzka, Krejzič, Gazi, Šok, Honza, Škebla a já. Předpověď počasí byla výborná. Někteří velkou nedočkavostí vyrazili už brzo ráno na kole/vlakem a ostatní jeli autem. Po příjezdu měli všichni chuť na lezení a s plnou vervou se hned pustili do zdolávání cest, tedy až na některé, kteří už mysleli na večer a zásoby jídla a tekutého chleba chladili v puklinách skály nebo v „ledničce“ Sázava, která protéká blízko skal. Při první cestě nás přivítala i zvířátka. Zuzku píchla včela do krku. Nakonec bylo vše v pohodě a pokračovalo se v lezení. Tahali se cesty od IV až po V+. Sem tam i nějaké III. Naše duo v podání Honzy a Škebly se o zábavu postaralo, když tahali v úseku Jehla cestu Dívčina obtížnosti V/V+. Škeblovy rady a hecování hnaly Honzu nahoru. Cestu nakonec vylezli na prvním konci oba dva. Mně se nejvíce líbil Potopácký komín, který byl sice za II, ale jelikož jsem komín lezl poprvé, tak jsem si ho velice oblíbil. Krejzič a Gazi byli velice aktivní a přelezli nejvíce cest. Zuzka lezla na druhém konci ty těžší cesty a zvládala je s přehledem a velice rychle. Šok vylezl také pár cest, ale šetřil síly na zítřek. Další lezci tam nebyli a tak jsme měli skálu jen pro sebe. Na konci dne jsme pobrali výstroj a šli jsme rozložit naše stany na malinkou louku u sochy mamuta. Jelikož máme v oddíle správného vojáka, ihned šel, obstaral dřevo a ujal se topičské funkce. Naše „lednička“ se změnila v dočasnou „koupelnu“. Někteří měli v „koupelně“ i nechtěnou návštěvu kolemjdoucích. Po opečení špekáčků a klobás a prodiskutování vydařeného dne jsme zalehli do spacáků.

Druhý den ráno, když jsem se probudil mnohem dřív než ostatní, potkal jsem staršího dědu, který šel kolem. Pozdravil a zeptal se, odkud jsme. Když jsem mu řekl, že já z Vysočiny nedaleko odsud a ostatní z Brna, děda s úsměvem odpověděl, že mám mít uvařené kafe a udělanou snídani, jinak si prý ještě počkám. Narážel snad na něco? 🙂 Gazi, Šok a Škebla odjeli na triatlon kousek od Žďáru n. S. Šok vyjel z našeho týmu jako první a získal náskok nad ostatními. Škebla na kole sjel z cesty (asi to chtěl vzít přes výčep, aby doplnil palivo), ale i přesto dojel na čele závodu. Gazi bojovala z plných sil a tím pádem naši triatlonisté získali ve skupině MIX první místo! Zuzka, Krejzič, Honza a já jsme pokračovali v lezení na úseku Hodinář. Cesty byly v obtížnosti IV. Největší morálovka byla cesta jménem Nelogická V- kvůli špatnému jištění. Nejlépe ji přelez Krejzič. Den jsme zakončili v Restauraci Najdek. Poté jsme zamířili ke svým domovům.
Celý víkend hodnotím jako velice vydařený. V krásné přírodě jsme zase trochu natrénovali a tak se snad příště pustíme do těch krásných převisů.

Lezení zdar! Láďa