Víkend na Súlovských skalách (11. – 12. 6. 2016)

Plán zněl jasně. Lezení na Schneebergu a Hohe Wandu. Počasí bylo nějak proti, takže místo na jih jedeme na východ. A udělali jsme dobře. Súlov za to stojí.
Pája volí směr do sektoru Tabuľa. Plotny v obtížnosti tak akorát pro nás. Občas lehce prší, ale plotny jsou hned suchý, ani maglajz z chytů neoprší. Takže pohoda. Nějakej prudič říkal, že na Schneebergu určitě svítí slunko, ale hned ho to přešlo. Vylezli jsme, co se dalo v našich obtížnostech, nejtěžší přelez byla cesta „Midnight shark“ 7-. Ukrutnej převis nesedl úplně všem, třeba mně. Petr s Honzem pak přelezli cestu „Vajdátor“ za 6, kde je v průvodci namalovanej friend, jako že je třeba dojistit. Ale kdo by se tahal friendama že. Docela dlouhej odlez v převísku dávají celkem na pohodu. Zřejmě dobrej oddíl 🙂 My ostatní tam rveme dvojku frienda. Na závěr dne pak dává Pája morálovou spáru „Perfektná“ za 5. 20 metrů jen po friendech. Dobrý. Pak ještě několik marných pokusů v „Modrých miskách“ 6+ a balíme.
Jedinou pořádnou tlamu dávám já, a to když jsem zakopl pod nástupem. Tlama to byla dlouhá a dál bych to nerozebíral 🙂
Vše zapíjíme v kolibě pod skalama, Krejzič nedá pokoj a všichni musíme nějakou hnusnou kořalku. Pak teda ještě jednu, protože to je kapurková a to se musí. K tomu nějaký pívo a ráno teda nic moc. Tabletka a studená voda řeší vše a hurá do sektorů Obelisk, VPN a Zrkadlo. Nejdřív teda najít lano. Lezeme vše, co je v našich silách, pochvalu má Zuzka, která se odvážila na 1. konec a natáhla krutopřísnou cestu! Nejhezčí cesta víkendu byla asi vícedélka na Zrkadlo „Rapsódia“ 5+, 5 a 6. Kde se nejtěžší kroky dělají s 30 metrama pod prdelí v převísku. Honza si ji dal hned dvakrát. Dobrý! Jinak zase plotny, sem tam převis, vše od 4 do 6+. Nejvíc cest, bych tipnul, vylezla Gazi, přelezla úplně všechno, co se dalo i nedalo.
Myslím, že to byl povedenej lezeckej výlet, do oblasti, kterou většina z nás neznala. Lezení v plotnách není nikdy dost. Skoro vše bylo navíc docela dobře odjištěno. Nevýhoda byla docela dost lidí. Nás bylo devět, takže jsme k tomu dost přispěli. Kam jsme vlezli, tam bylo plno i bez cizích 🙂 Škebla by se teda ještě vešel, ale o tom až v hospodě.
Zdar J.
Pája dodává: Schneeberg je pro nás začarované místo, ale my to jednou vylezeme!

Sněhuláci na Schneebergu (16. 1. 2016)

Tři Sněhuláci se rozhodli, že vylezou na Schneeberg cestou Bürklersteig. Nějtěžší místo za 3, to musí jít i v zimě. Předpověď celkem v pohodě, 5 hodin slunka, 1cm sněhu, trošku vítr, mráz.

Ráno u auta to ještě vypadalo, že to tak bude, i když sněhu tam v údolí tolik být nemělo. Soukáme se k nástupu – kilometr převýšení v čerstvým prašanu prověří, jestli mají Sněhuláci natrénováno. Nad hranicí lesa nás začíná ovlažovat vichřice, sněhu je tam až po gule, ale Sněhuláky jen tak něco nerozhodí.

Nástup nalezen na 1. pokus. Ve sněhové vánici dobrý. Sněhulák zkouší nastoupit, ale tam, kde asi jsou madla a stupy, není nic – všechno zafoukaný prašanem. Nedá se to ani odjistit. Ještě dva pokusy a padá rozhodnutí, že na hřeben nastoupíme výš. Nejtěžší místo Sněhuláci obejdou. Jde to ztěžka, ale podařilo se. Teď už to jako bude v pohodě. Jeden Sněhulák má radost, našel tam prchačku, kterou tam nechal, když odsud zdrhal vloni.

V pohodě to ale nebylo. Sněhuláci bojují o každej metr, dávají 3 kratší délky. Dál to nejde. Mínus 15, sněhová vánice, světlo se krátí, prsty mrznou. Rychle dolů. Prchačky jsou v základní výbavě každého Sněhuláka, takže celkem na pohodu dáváme 2×60 metrů slanění a žlabem kloužeme dolů. Chceme být co nejdřív v lese, ta vichřice už je fakt moc i na Sněhuláky. Podařilo se. I statek, kde jsme nechali auto, jsme našli. Dědoušek, co odhrnuje ty bílý sračky, vyhlíží, co se to blíží za světýlka ze tmy. Když vidí 3 Sněhuláky, zve na čaj a kafe. Sněhuláci asi nevypadají nejlíp. To by se teda u nás, nebo na Slovensku nestalo!

Teď už jen 200 km a jsme doma, jupíí.

V autě se Sněhuláci shodují, že se tam vrátí, až nebude sníh a vylezou to v „letních“ podmínkách. Teď nám celý okruh trval 9,5 hodiny. V daných podmínkách myslím, že by to zabalili i jinačí borci než Sněhuláci. Co se týká vybavení a oblečení, vše bylo v pohodě. Jen rukavice by to chtělo lepší.

Sněhuláci: Jara, Pája, Honza

Ahoj všichni!

Dne 28. ledna léta Páně 2015 nastal zlomový okamžik v historii horolezeckého oddílu HO Horizontal, založili jsme totiž nové webové stránky. Netrpělivě očekáváme články a komentáře od stávajících členů, které učiní tyto stránky výkladní skříní úspěchů našeho oddílu.