Po loňském zkušebním ročníku jsme si opět zasoutěžili o největšího oddílového bouchače. Bohužel choroba zlá, rodinné oslavy, či nezodpovědnost(*) oslabily naše řady, takže se sešlo 8 bouchačů z oddílu: Jara, Pája, Šok, Gazi, Laďa, Buchtik, Dr. Honza a Ivan. Do soutěže jsme přibrali i místního stavěče Michala. Takže to byl vlastně open závod. Jako již skoro tradičně jsme se dohodli, že každý si bude dělat rozhodčího sám sobě. Mirek Dušín by byl spokojen.

Na začátku se tam teda sešlo tolik jídla, že to vypadalo spíš na buchtovej mejdan. Naštěstí soutěživost zvítězila a buchty šly stranou. Bouchači odškrtávali jedno číslo za druhým, všichni lezli, jak „vo dušu“. Po asi třech hodinách už lezla jenom Gazi. Všichni ostatní se váleli na matraci s lahváčema. Bylo na čase sečíst úspěchy a neúspěchy.

Takže:

1. místo – nečlen a místní stavěč Michal – diplom a pochvalné mručení!
2. místo celkově a 1. místo pro největšího bouchače v oddíle … Gazi – jupíí a gratulace!
3. místo celkově a 2. místo v oddíle … Pája – ať žije předseda!
4. místo celkově a 3. místo oddílově … Šok – na triatlonistu dobrý!

My všichni ostatní – Buchtik, Jara, Laďa, Ivan, Dr. Honza do příště potrénujeme!

Podle přelezených čísel a počtu boulderů se zlepšili všichni až na jednoho (*), což je bezva. Konečně přišla řada na buchty, na pívo, na slivovici atd.

Po pár štamprlích začali někteří jedinci zase lozit a některým to i šlo. Mě asi nejvíc zaujal Šok, kterej po soutěži ještě vyručkoval kampus, ale lezení je prej nudáá. Já jsem pak utíkal na autobus, takže o dalším dění nemám přehled. Nicméně zvědové hlásili, že na párty přijel Krejzič se Zuzkou a dokonce i překvapení (*).

Poděkování patří šéfstavěčovi a majiteli stěny Peldovi za vzornou přípravu cest a poskytnutí noclehu. Zde odkaz pro ty, kteří by nevěděli, kde jsme to vlastně byli: Bouldering za oponou

(*) … Případ Škebla – etalon jednotky nespolehlivosti.  Vole, přestaň chlastat!

J.