Lomničák je na tatranský poměry opravdu velkej kopec. Jeho západní stěna je vysoká od 250 do 400 metrů. Puškáš je v levé, tj. kratší části. Dle průvodce 7 délek. Pod nástupem jsme už jednou byli, tenkrát nás vyhnalo počasí. Vracíme se až po třech letech, na Lomničák to chce tutovou podmínku, což se dlouho nedařilo spojit…

Podařilo se zajet do Tater a aspoň něco málo projít a vylézt. Tady je návod k použití pro případné následovníky. Hřeben Ošarpanců je lehká túra, kde si člověk užije, co k horskému lezení patří. Dlouhý nástup Zlomiskovou dolinou doporučuju nepodcenit. Z Popradského plesa nám to trvalo k nástupu 2,5 hodiny, průvodce píše 2 hodiny, ale to se může povést…

Aneb John Wayne der Alpen. Tahle se cesta, která má hodnocení VI+ a 6 délek, mě zaujala nejenom názvem, ale i zajímavým topem. Nezbylo než najít parťáka a jít na to. Jarda chytal bronz u moře, tak zbyl jen Pája. Toho topo též nadchlo, proto není co řešit a s chutí do toho. Termín padl…

Původně jsem chtěl jet do Höllentalu na vícedélky dřív než v červenci, ale neviditelný bacil zavřel hranice. A pak buď nebylo počasí či parťák. Aspoň, že jeden červencový svátek vyšel na pondělí, tak se mohlo jet na více dní. Nakonec jsme jeli ve složení já, Pája, Kačka a Barča na dva dny a jako base…