Tak jsme po několika odkladech vyrazili do Rakouska. Kopec Preinerwand v Raxu a lezení v super plotnách. Složení Jara + Gazi; Láďa + Lucka. Od auta pod kopcem vyrážíme v 9, časovou rezervu jsme ztratili ve Vídni, co se dá dělat. K nástupu průvodce píše 1,5 hod. To je ale čas, kdy přesně víte, kam jdete. My jsme nástup asi hodinu hledali. Velká plotna, kterou jsme měli lézt, je totiž vidět až z odstupu. My jsme šli podél skal, takže jsme ji prostě neviděli. Lézt začínáme až ve 12. S Gazi se střídáme, v druhé dvojce tahá Láďa. Jdeme první, Láďa nás vždy doleze na štandech, prostě příkladná spolupráce. Začátek lehkej, občas borhák nám ukazuje směr. Asi ve třetí délce se dostáváme do plotny, kvůli které jsme vlastně tady. Jištění celkem nahusto, dojišťovat netřeba. Štanduje se jen na jednom borháku, takže štandy odhadujeme. Trošku nevědomky kratší délky spojujeme. Plotna je super, jeden úsek má být za 5 – možná to tak i bylo. V horní části trošku ztrácím směr, protože dle topa mají končit borháky. Poctivě ovazuju dvoje hodiny a těším se, jak mě Gazi pochválí, jak jsem to pěkně vyřešil. Jenže Gazi nachází štand, kterej jsem přehlídl, takže z toho nic není a traverzuju za ní. Dle topa už nad náma nemá být žádné jištění, ale nalevo od nás vidíme vyborhákovanou cestu. Je jasný, že úplně náš směr to není, ale necháme se zlákat. Gazi to přeběhla „s rukama v kapsách“. Je to poslední délka, takže svačinka. Za náma dolízá Láďa s Luckou na pohodu.
Jelikož jsme drsní sportovci z drsnýho oddílu, tak vynecháváme chatu s pívem a jdeme rovnou ještě zkusit nějakou sportovku do místní „klettergarden“ Na doražení dobrý, ale příště si dám možná radši to pívo.
Dolů suťoviskem je to teda peklo. Všichni máme jen nízký lehký boty, takže v každé botě kilo šutrů. Rychlá koupačka v potoku bodla. Valíme do Brna, kam přijíždíme asi v 21:30.
Za mě to byl super výlet s pohodovým lezením. Počasí vyšlo dokonale, možná až moc. Příště s sebou beru kanystr s vodou na pití. Na podzim bych se tam rád vrátil a zkusil i něco těžšího. Lze to jít i v lehčím stylu, než jsme to šli my, ale to člověk zjistí až na místě.
j.