Když opět po roce přišla řeč a domluva na místě závodů, tak bylo několik hlasů jít jinam než na boulder do Měnína. Důvody? Moc těžký pro většinu z nás a málo místa. Tak se rozhodlo pro naší „domovskou“ Staňkovku a určitě to nebyla špatná varianta.
Vše začalo v 10 dopoledne. Plán byl jasný. V 7 je buklá hospůdka Topas na „vánoční večírek“. To je až moc času na závody, tak se začalo metodikou. Pro rozproudění krve a zahřátí v celkem studené tělocvičně se cvičily pády a jejich jištění. Všichni s přehledem odjistili a skočili do prázdna. Po jídle, kdy si většina objednala pizzu, následovalo něco bezpohybového. Vázání lana do panenky. Je s podivem, že to některým jedincům dělá stále problém. Jako přídavek se učilo, jak vázat lano „do kruhu“ a následně ho využít pro transport druhého na zádech. Pro diváka je zvedání se poměrně zábava. Sám bych chtěl vidět, jak Barča zvedá Járu…
Na samotný závody si každý nováček vylosoval jednoho „zkušenějšího“ k sobě. Tak vznikli tyto dvojice: Jára + Horkys, Pája + Nikča, Láďa + Lukáš, Dredáč + Barča, Škebla + Drťa. Gazi se zhostila fotodokumentace a Buchťál vzal roli rozhodčího a Míša zdatného pomocníka. Závodilo se v těchto disciplínách:
- Prusíkování – prusíkování na čas hore a dole
- Lezení na obtížnost – 2 cesty na 6 pokusů
- Oblézání tělocvičné kozy – 2 různé kozy oblézt na 6 pokusů
- Vytrvalost – počet vylezní a zlezení „schodů“ za 10 minut
- Boulder – 2 bouldery na 6 pokusů
Na tom, kdo se umístil první, pátej či kolikátej, je podle mě celkem jedno, tak to ani psát nebudu. V závodě nejde vždy o výkony, že Gazi, ale hlavně si to užít. Což se doufám povedlo a všichni se bavili. Za to patří VELKÝ DÍK Pájovi a Gazi, kteří tento den naplánovali a připravili. Dění na následné diskuzi u piva či nápoje dle chuti zůstane v Topasu… kdo nebyl, má dojít a kdo byl, ví. Teda myslím, že ví. Co Láďo?
Dík za účast a těším se na další společnou akci
Buchťál