Po dvou letech covid uzávěr se konečně podařila normální zima. Na počasí teda moc ne. Ve východních alpách je všude celkem málo sněhu, po lednové oblevě začalo aspoň pořádně mrznout. Takže sníh si sednul a většinou bylo tvrdo, takže bylo snad i bezpečno. Na to jsem dost spoléhal, protože jsem měl v plánu sólo výstupy. Není to úplně metodicky správně a nelze to doporučit, ale jinak to vzhledem k okolnostem nešlo.
Lavinová jednička, mráz celý týden, jasno. Taková je předpověď na týden dopředu. Lepší to pro sólování na skialpech snad ani být nemůže.
Výstupy:
Mosermandl 2680 m; 1320m+; obtížnost III-IV
Nejtěžší kopec hned první den. Kdyby se zkazila předpověď, už by to nemuselo vyjít. Rakušáci mají obtížnost tůr I-V. Takže rezerva tam pořád byla, ale těžší bych už na sólo asi nešel. Průvodcovský čas je 4 hodiny nahoru. Já jsem se nechal zlákat špatnou stopou, takže jsem to měl delší a horší cestou, ale headwall trefuju už bezpečně i v čase. Posledních asi 400 metrů bylo na haršajznách, 200 metrů s lyžema na zádech a závěr potom úplně bez lyží. Samotný vrchol se jet určitě nedal, ski depo jsem měl asi 80 metrů pod vrchlem. Na vrcholu konečně potkávám i skialpinisty, za což jsem rád. Přece jen doléhá lehká tíseň ze začátku sjezdu – úzký kuloár cca 45°. Pouštím Rakušáky abych okouknul skils – jo to půjde 🙂 jedu hodně opatrně, je to tvrdý a dnes už to určitě neobměkne. Pod kuloárem traverz mimo skály a dál už je to v pohodě. Svah se zmírňuje na max. 40° je široký a zdá se i bezpečný. Takže tohle už je za odměnu. Závěr je asi 20 minut hůlkovaná podél potoka, ale takto tady začínají a končí skoro všechny sjezdy.
Super kopec, následovníci nepodcenit ! V horších podmínkách se tohle asi jít nedá.
Zechnerriegel 2115 m; 800m+
Odpočinkový, skoro bezejmenný a nevýznamný kopec, leč pro mě tak akorát na skoro odpočinkový den. Obtížnost max. II, kvůli stromům :-). Hned vedle je lyžařské středisko Fanningberg, kde lyžuje zbytek zájezdu, takže na pohodu z vrcholu sjíždím lesem na sjezdovku do hospody. Polívka, atd. Všechno bylo :-). Tady jsem zjistil, že východní svahy mají lepší sníh, než jih, který jsem jel na Mosermandlu. Takže podle toho jsem volil další kopce.
Lackenspitze 2459 m; 1230m+; III
Východní svah. Tady bohužel v lednu zůstali pod lavinou 3 kluci z Rakouska. Když vidím ten obrovskej kotel nad sebou, trošku to na mě doléhá, asi se tady ve vrcholné zimě ukládá hodně sněhu a při špatném větru to může být nebezpečný. Teď jsou ale podmínky jiný, bezpečný. Posledních asi 400 výškových zase na haršajznách, ale sníh je lepší než první den. Z vrcholu to zase nejde, ski depo mám asi 30 metrů pod vrcholem. Dnes jsem si nevzal mačky, protože se mně to zdálo zbytečný. Když jsem lezl zpátky k lyžím čelem ke svahu a zoufale jsem se snažil zakopnout lyžáky, tak jsem litoval 🙂 Sjezd byl parádní v parádním sněhu, sklon cca 40°. Dole v lese volím trošku jinou trasu, než výstupovou, zlákal mě žlábek, který už někdo jel přede mnou. No, byl to zamrzlý potok. To jsem zjistil u mírného ledopádu, naštěstí se z toho dalo vyjet bokem. Zase jedno metodické poučení, že. Vždycky jeď dolů, kudy jsi šel nahoru. Tady jsem za celý den nepotkal vůbec nikoho, což jsem nebyl moc rád. Aspoň, že to bylo trošku rozježděný. Večer jsem se dočetl v průvodci, že tento kopec je dost opuštěný a moc se na něj nechodí … no, příště si to musím přeložit celý už před tůrou 🙂 pípák mně byl celkem na nic.
Kl. Mosermandl 2538 m; 1170m+; III
Nižší, ale oblíbenější kopec, než „Velký“ Mosermandl. Tady konečně potkávám lidi Východní orientace, tj. tento týden super sníh. Jde to i bez haršajsen. Je to dvouvrchol, já samozřejmě netrefuju ten správnej „skialpovej“ vrchol, ale naštěstí jsem spatřil neuvěřitelně rychlýho staříka, který šel správně, tak jsem to došel za ním. Tohle byl letos snad první člověk, který byl rychlejší, než já. Nahoře je krásně, tak se dáváme do řeči. Borcovi je tak 60, a na tomto kopci je po desáté – je to místňák. Doporučuje mně postupně všechny kopce, na kterých jsem už byl. Asi už to tady mám taky dost projetý :-). Borec říká, že se ve zdejším údolí žije skvěle, v zimě chodí na skialpy a v létě to má tři hodiny k moři (závidím).
Sjezd dolů super, jen ty nohy už cítím. V nejlepším se má přestat, takže zítra konec a domů.
Radstädter Tauern jsou super, doporučuju. Z Brna 450 km skoro celé po dálnici. To se dá zvládnout i po víkendové tůře. Není to úplně vysoko, třítisícovky tady nejsou. Z jara to může být chvíli pěšky od parkoviště. Není to úplně velehorský masiv, proto tady nejsou v zimě ani chaty s winterraumy, chodí se to vždy od spodu.
Jara